Doprava
je klíč.

Jméno Filipenský nebude Žďárákům cizí. Rodina Filipenských je historicky spjata se Žďárem nad Sázavou svým životem i podnikáním. Pamětníci z meziválečných dob si jistě spojí toto podnikavé jméno s první benzinovou pumpou Fanto na náměstí, prodejem motocyklů nebo holičstvím v lokaci bývalých masných krámků, či domem na náměstí - aktuálně ČSOB banky, který byl rodině vyvlastněn komunisty. Pro novější generace bude jméno Filipenský spíše spojeno se strýcem Víta Filipenského MUDr. Bohumilem Filipenským, který byl dlouhou dobu primářem interny v Nemocnici Nové Město na Moravě, případně s jeho otcem RNDr. Janem Filipenským, CsC, který pracoval v diplomacii 20 let a vystřídal mise v Bonu (Německo), Záhřebu (Chorvatsko) a jako velvyslanec ČR i v Congo Kishasa nejnestabilnější zemi Afriky a nejnáročnější diplomatické destinaci na světě (původní Zaire).

Vít Filipenský (49 let) je rodilý Žďárák, člen Žďárské ODS od r. 2007, aktuálně místopředseda MS ODS Žďár nad Sázavou. Svojí odborností z oblasti komplexního řízení celého životního cyklu Evropských dotací a účastí ve sportovní komisi města Žďár nad Sázavou přispěl k systematizaci dotačních schémat podpory sportu a systému sportoviště zdarma pro děti. Dále se střídavě podílel na dohledu nad řízením města svoji účastí v Komisi pro regionální a mezinárodní spolupráci, finančním výboru města a kontrolním výboru města Žďár nad Sázavou, jehož členem je i v současnosti.

V minulosti působil Vít Filipenský také v kontrolním výboru Kraje Vysočina, kde zabránil omezování pravomocí a iniciativní role kontrolního výboru kraje, kterou se snažilo tehdejší vedení kraje (soc + ksčm) omezit na předem schválená témata programu kontrolního výboru zastupitelstvem (… tedy vládní většinou = „budete nás kontrolovat jen tam, kdy my sami rozhodneme!“). Již zastupitelstvem kraje schválený jednací řád kontrolního výboru kraje v tomto duchu byl pokynem shora anulován (… spolupráce s legislativci Senátu parlamentu ČR a jeho předsedou RNDr. Milošem Vystrčilem).

V roce 2012 byl Vít Filipenský také členem Kontrolní a revizní komise centrální ODS, která měla na starost dohled nad veškerou činností ODS, tedy ekonomickou i správní činností. V té době na tom nebyla ODS nejlépe a hrozil její zánik, zejména záměrnou finanční likvidací – tomu se ve spolupráci s ostatními členy KRK a vedení ODS podařilo zabránit.

Vít Filipenský je profesionálem na poli projektového řízení a disponuje manažerskou praxí a ekonomickou erudicí nabytou 20 lety podnikáním a řízením společnosti EUROGRANT Consulting s. r. o., jejíž hlavní náplní byly služby spojené s komplexním řízení dotačního cyklu Evropských dotací v ČR a stovky úspěšně realizovaných projektů napříč republikou.

V současnosti se Vít Filipenský více zaměřuje na připravované projekty spojené s informačními technologiemi a využití potenciálu exponenciálního růstu tohoto segmentu. Jedním z připravovaných projektů je agregační projekt znalostní báze a best practices onemocnění psoriáza/lupenka/psoriatická artritida, jež zásadním způsobem ovlivňuje jeho život progradujícím způsobem už od mládí. Stávající lékařská věda problém psoriázy řeší pouze symptomaticky a to zejména plošným nebo cíleným utlumování imunity člověka. Proto jsou cíle projektu zaměřeny na získání znalostní báze z celého světa, analýzu toho co pozitivně onemocnění ovlivňuje a výzkum reálných kořenů a příčin, proč psoriáza vlastně vzniká.

Jednou z hlavních priorit v životě Víta Filipenského jsou děti a rodina. Vychoval a podporuje dvě studující děti.

Velkou inspirací v přístupu k životu i podnikání je pro Víta Filipenského Josef Chromý (Austrálie – Tasmanie) - čestný občan Žďáru nad Sázavou, kterého pravidelně podporoval a doprovázel při jeho návratech do rodné země a města.

Sport je pro Víta Filipenského nedílnou součástí života. V mládí se věnoval závodnímu plavání a je také certifikovaným plaveckým cvičitelem. Od střední školy dosud se věnuje zejména společenským tancům, ale i dalším rozličným tanečním stylům. V r 1998 inicioval ve spolupráci s TS Smyk start sportovního závodního společenského tance ve Žďáře nad Sázavou.

Mezi další jeho oblíbené činnosti patří IT/kyberbezpečnost/AI/Linux, Volvo veterán, tanec, hudba, zpěv (pěvecký sbor Svatopluk), příroda, cestování, horská turistika, feraty, cyklo, běžky, sjezdové lyžování, volejbal, ping-pong, houbaření, kritické myšlení.

Vít chce směřovat ke světlejším zítřkům zejména vzdělaností, transparentností, malým efektivním státem a posilováním občanské společnosti společně s odpovědností jednotlivce za celek. Stačí dělat pořádně to co umíš a nekrást, pak bude dobře tobě i ostatním.

Je pracovitý a samostatný člověk se zdravým selským rozumem, který se nebojí mít vlastní názor a stát si za ním, i když to není vždy pohodlné. Důležitá je pro něj svoboda, férovost a rodina. K životu přistupuje prakticky, hledá řešení místo výmluv a věří, že člověk má mít možnost rozhodovat o svém životě sám. Do veřejného života přináší přímost, životní zkušenost a ochotu dívat se na věci bez zbytečných předsudků.

Jak se Vít Filipenský zapojoval do veřejného života a práci ve prospěch města Žďár nad Sázavou v minulosti, chce stejným způsobem navázat a pokračovat v dohledu nad hospodařením města i smysluplností investic, dohlížet nad nedotknutelností občanských svobod, soukromí a vlastnictví.

Témata, která jsou pro něj kruciální z obecného hlediska jsou:

• Automatizovaný technologický dohled nad člověkem

Historie ukazuje, že technologie mohou být využívány jak k pozitivním účelům, tak i ke kontrole a omezování svobody. S rostoucím množstvím digitálních nástrojů je důležité pečlivě sledovat, jakým způsobem jsou používány a jaké mají dopady na soukromí jednotlivců. Měli bychom usilovat o to, aby technologie sloužily občanům, nikoli aby vytvářely prostředí nepřiměřeného dohledu. Je proto namístě vést otevřenou diskusi o hranicích mezi bezpečností, efektivním výkonem veřejné správy a ochranou základních práv a svobod.

• Nedotknutelnost listovního tajemství, oslabování šifrování a vytváření zadních přístupů

Ochrana soukromé komunikace patří mezi základní pilíře demokratické společnosti. Jakékoli legislativní návrhy, které by vedly k oslabování šifrování nebo vytváření zvláštních přístupů do komunikačních systémů, je vhodné posuzovat s maximální opatrností. Taková opatření mohou sice sledovat legitimní bezpečnostní cíle, zároveň však mohou vytvářet rizika pro soukromí občanů i bezpečnost digitální infrastruktury.

• Plošné sledování a profilování obyvatelstva

Využívání kamerových systémů a pokročilé analýzy dat by mělo být vždy přiměřené, transparentní a jasně odůvodněné. Pokud jsou podobné technologie rozšiřovány, je vhodné otevřeně komunikovat jejich účel, očekávané přínosy i způsob nakládání se získanými daty. Občané by měli mít možnost porozumět tomu, jak tato opatření přispívají k bezpečnosti a zda jejich rozsah odpovídá skutečným potřebám.

• Technologie z nedemokratických nebo bezpečnostně rizikových zemí v kritické infrastruktuře

Při budování a správě infrastruktury je důležité zohledňovat nejen ekonomická a technologická hlediska, ale také bezpečnostní rizika a strategickou závislost na zahraničních dodavatelích. U klíčových systémů by měla být věnována zvýšená pozornost důvěryhodnosti dodavatelů, transparentnosti technologií a ochraně citlivých dat.

Sám k tomu dodává: “Za velký bonus považuji to, že vám do letošních komunálních voleb nabízíme kandidátku 27 osobností, které se znají, váží si jeden druhého, dokáží spolu komunikovat a několik měsíců všichni probíráme, diskutujeme a formulujeme to, co považujeme za nejpodstatnější pro naše město. Předkládáme nové impulzy a pestré náměty pro všechny věkové kategorie i profese, protože takové je složení naší kandidátky.”

“Já se jmenuji Jaroslav Ptáček, považuji se za aktivního Žďáráka v důchodu, potkávám se s vámi v divadle, v kině, na rozmanitém sportu, na výstavách, koncertech, v knihovně, rád hraji na harmoniku a cestuji, 11 let jsem byl zástupcem ředitelky na Střední soukromé škole ekonomiky a cestovního ruchu a 21 let ředitelem ZŠ Švermova 4. Oddal jsem na radnici stovky párů, slavnostně vyřazoval maturanty, přivítal nové občánky, uváděl vernisáže, průvodcoval a další.”

Z toho vyplývají i preferované oblasti zájmu v komunální politice. Podpora a co nejkvalifikovanější servis příspěvkovým organizacím města, které se pro nás starají o oblast školství, sociální, kulturní i sportovní.

“Budu chtít udržet a aktivně rozvíjet a naplňovat družební vztahy s partnerskými městy. A především mít stále na mysli toleranci, vzájemné naslouchání si a pozitivní náhled na svět. Jinak to asi podle mne nejde, protože jinak by to bylo moc a moc špatně. Nemyslíte?”

Jan Havel žije ve Žďáře nad Sázavou, kde s manželkou vychovává dvě dcery. Původním vzděláním i profesí je automobilový inženýr, dnes už ale 12 let učí na místním gymnáziu. Léta praxe ve vývoji i práce se studenty ho naučily trpělivosti a přivedly k přesvědčení, že kvalitní vzdělávání je tím nejdůležitějším základem pro budoucnost města.

Ve veřejném životě se zaměřuje především na školství a kulturu. Věří, že vzdělání, umění a pestrý komunitní život tvoří město, kde lidé chtějí žít. Zároveň si ale jako matematik dobře uvědomuje, že každá investice něco stojí. Zasazuje se proto o rozvoj založený na zdravém rozumu, pečlivém zvažování priorit a odpovědném hospodaření.

Jeho velkou vášní je hudba. Hraje na kytaru v kapele a aktivně pomáhá místním začínajícím muzikantům s organizací jejich prvních koncertů. Je totiž přesvědčen, že společné kulturní zážitky vytvářejí mezi lidmi pevné vazby.

Baterky dobíjí sportem. „Není lepší psychoterapie, než si jít zaběhat na Plíčky,“ říká. Miluje horskou turistiku a ferraty, ale dává za pravdu klasikovi: „Alpy tě ohromí, Karle, ale Vysočina, ta tě dojme.“ Okolní příroda je podle něj největší devizou Žďáru, o kterou je nezbytné pečovat.

I když je původem „naplavenina“ z Litomyšle, vidí ve Žďáře báječné místo s obrovským potenciálem. Věří, že se může stát jedním z nejlepších měst pro život napříč republikou. To se však nestane samo a každý, komu záleží na místě, kde žije, by měl být ochoten převzít svůj díl odpovědnosti a přispět k jeho rozvoji.

Do práce pro Žďár nad Sázavou chce přinést energii, odpovědnost, zkušenosti pedagoga a aktivní přístup člověka, který věří, že o budoucnost města je potřeba se společně starat.

Kateřina Škapa představuje člověka s pevným profesním zázemím v oblasti financí a ekonomiky, který se aktivně zajímá o své okolí a veřejný prostor. Jako vystudovaná ekonomka s praxí v účetnictví dobře ví, že každé rozvíjející se město potřebuje nejen velkou vizi, ale především zdravé finance, odpovědné hospodaření a efektivní plánování. Práce s rozpočty ji naučila, že za každým číslem se skrývá konkrétní příběh, projekt nebo investice do budoucnosti.

Ve volném čase velmi ráda cestuje a poznává nová města, nejraději v blízkosti moře. Zahraniční cesty pro ni nejsou pouze odpočinkem, ale také velkou inspirací. Při návštěvách evropských i světových měst si všímá urbanismu, péče o veřejná prostranství a integrace přírody do městského prostředí. Je přesvědčena, že Žďár nad Sázavou má obrovský potenciál čerpat inspiraci z moderních zahraničních měst, která kladou důraz na bohatou městskou zeleň, stinné aleje a udržované parky. Zeleň ve městě podle ní není jen estetickým doplňkem, ale klíčovým prvkem pro čistší vzduch, příjemnější klima i celkovou pohodu obyvatel.

Kromě cestování má hluboký vztah k historii a věcem s příběhem. Fascinují ji staré památky, tradiční architektura i odkaz minulých generací. Věří, že úcta k historii tvoří identitu města a pomáhá vytvářet domov, na který můžeme být hrdí.

Jako máma dětí školního věku tráví se svou rodinou veškerý volný čas. Z vlastní každodenní zkušenosti velmi dobře vnímá potřeby rodin – od bezpečných cest do škol až po dostupné možnosti pro sport a volnočasové aktivity. Chce přispět k tomu, aby byl Žďár nad Sázavou přívětivým, bezpečným a zeleným městem, kde mají děti prostor pro zdravý růst.

Pro rozvoj Žďáru nad Sázavou chce přinést odborný pohled na městský rozpočet, důraz na rozvoj veřejné zeleně a podporu prostředí, ve kterém se lidé všech generací budou cítit skvěle.

Jaromír Vyboštok žije ve Žďáře nad Sázavou od svých dvaceti let a považuje ho za svůj domov. Absolvoval Střední odborné učiliště ŽĎAS a následně vystudoval Fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. V současné době pracuje jako designer zařízení pro hutní průmysl.

Je ženatý a rodina patří mezi nejdůležitější hodnoty jeho života. Odpovědnost, spolehlivost a služba druhým jsou principy, kterými se řídí jak v osobním, tak profesním životě.

Významnou část svého volného času věnoval spolkové činnosti. Třicet let působil ve Spolku historického šermu Flamberg, kde zastával také funkci hejtmana. Získal zde cenné zkušenosti s organizací akcí, vedením lidí i budováním komunitního života.

Od roku 2007 slouží v Aktivní záloze Armády České republiky. V současnosti působí v hodnosti majora jako zástupce velitele praporu Aktivní zálohy AČR pro Kraj Vysočina. Službu vlasti vnímá jako přirozenou součást občanské odpovědnosti a závazek k ochraně demokratických hodnot.

Členem Občanské demokratické strany je od roku 2018. Do komunální politiky vstupuje s přesvědčením, že město má být spravováno odpovědně, hospodárně a s důrazem na potřeby občanů.

Díky svému technickému vzdělání a dlouholeté praxi považuje za důležitou systematickou péči o městský majetek, modernizaci technické infrastruktury, energetické úspory veřejných budov a bezpečnost obyvatel. Prosazuje rozhodování založené na odbornosti, zdravém rozumu a dlouhodobé odpovědnosti.

Do veřejného života přináší disciplínu, zkušenosti s vedením lidí, organizační schopnosti a ochotu aktivně pracovat pro své město.

Mgr. et Mgr. Bc. Lenka Šimo je učitelka, historička, aktivní komunální politička v oblasti finančního výboru a kulturní komise, odbornice na památkovou péči a regionální kulturu.

Profesně propojila svou vášeň k historii a vzdělávání. Pracovala v muzejnictví a v oblasti památkové péče, podílela se na zrodu úspěšného Muzea nové generace ve Žďáře nad Sázavou ve spolupráci s rodinou Kinských a působila jako městská kronikářka. Pracovala také v soukromé sféře v oblasti obchodu a logistiky. Později zamířila do školství, kde jako učitelka předává své znalosti dalším generacím. Vedle toho přednáší pro Krajskou knihovnu Kraje Vysočiny dějiny umění a s nadšením připravuje přednášky také pro další skupiny.

V politice se dlouhodobě zaměřuje na moderní vzdělávání, ochranu kulturního dědictví a rozvoj cestovního ruchu na Vysočině. V současné době je na mateřské dovolené a intenzivně se zajímá také o témata rodinné politiky, propojení péče a pracovního uplatnění pro pečující. Stále aktivně přednáší i na mateřské dovolené.

Je iniciátorkou a organizátorkou řady kulturních a vzdělávacích aktivit. Obnovila ve Žďáře masopust, organizuje komentované prohlídky zajímavých památek, včetně těch, které nejsou běžně zpřístupněné, podílí se na pořádání Dne architektury, Dnů AI či Veřejného čtení jmen obětí holokaustu, spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů a přináší jejich výstavy a přednášky do regionu, jako moderátorka se věnuje projektům Příběhy našich sousedů a ráda by realizovala také další projekty.

Dlouhodobě usiluje o využití potenciálu UNESCO pro naše město, podporuje malé firmy a místní podnikatele. Je velkou milovnicí Santiniho architektury, kaváren, literatury, cestování, umění a přírody Žďárských vrchů.

Za jednu z hlavních priorit pro Žďár nad Sázavou považuje rozvoj dopravy, protože bez posunu v této oblasti je podle ní velmi složité rozvíjet vše ostatní.